Souhlas 🙂

Chápu. Máš pravdu. Klíčové pro mě je, že u obou typů kopie odesílatel neočekává odpověď – k tomu kopie slouží. V praxi to tak stejně nefunguje a lidé s tím zacházejí jak se jim zachce – kolikrát mi přijde hromadný mail mezi příjemci, kde není vůbec žádoucí se navzájem vidět. Kdybych to shrnul, abych napravil své tvrzení – kopiím dávám nižší prioritu – nemusím na ně reagovat 😉

Díky. Projekty mých lidí řeším v našem interním informačním systému. Mám v podstatě v kalendáři jen blok nazvaný „checking“ v rámci něhož se těmto činnostem věnuji. I ta delegace úkolů probíhá pomocí toho interního systému a ten mi umožní kontrolu nad úkoly. Pokud tomu tak není a úkol třeba zadám jen e-mailem, tak si zase do kalendáře dám na nějaký určitý den jen že mám „to a to“ zkontrolovat. Soukromé úkoly – dřív jsem měl dva oddělené kalendáře – to jsem musel zrušit. Protože když jsem si potřeboval v pracovní době vyřešit něco soukromého a měl to jen v soukromém kalendáři, tak to pak nikdo v mém pracovním neviděl a dal mi tam třeba schůzku. Chvíli jsem vydržel události duplikovat a pak osobní kalendář téměř opustit – ten teď využíváme s přítelkyní jako náš osobní k plánování víkendových aktivit.